Sarajevo – město na rozhraní Východu a Západu

Existuje jen málo měst, kde se dá za jediné dopoledne projít od orientálního bazaru s vůní grilovaného masa k vídeňským fasádám habsburské monarchie, postát na mostě, u něhož se rozhořelo dvacáté století, a vyjet lanovkou na olympijskou horu, ze které se o pár let později stala frontová linie. Sarajevo, hlavní město Bosny a Hercegoviny, je přesně takové – město čtyř náboženství v jednom úzkém údolí, město zimní olympiády i nejdelšího obležení v moderních dějinách. A pro Čechy mířící k jižnímu Jadranu je navíc překvapivě snadnou zastávkou, která z obyčejné cesty k moři udělá zážitek na celý život.

Základní informace o Sarajevu

Sarajevo leží v protáhlém údolí řeky Miljacky, sevřeném ze všech stran horami – nad městem se tyčí Trebević, Igman a Bjelašnica, tedy stejné vrcholy, které v roce 1984 hostily zimní olympijské hry. Se širší aglomerací má kolem 400 tisíc obyvatel a je politickým, kulturním i univerzitním srdcem celé země. Důležité je mít na paměti, že Bosna a Hercegovina není členem Evropské unie ani Schengenského prostoru, takže cesta sem znamená překročení vnější unijní hranice. Sarajevo je horské město bez pláží – nejbližší moře leží zhruba 120–130 km daleko u chorvatského pobřeží (a kousek za Mostarem i bosenský Neum), což z něj dělá ideální kulturní zastávku na trase do jižní Dalmácie nebo z ní zpět.

Jak se do Sarajeva dostat

Pro většinu českých cestovatelů je nejpraktičtější vlastní auto – obzvlášť ve spojení s dovolenou u moře. Klasická trasa vede přes Rakousko a Slovinsko do Chorvatska a odtud do Bosny:

• Praha → Sarajevo samostatně: přibližně 1 200–1 250 km, zhruba 13–15 hodin jízdy. Trasa kopíruje obvyklý průjezd Spielfeld–Šentilj, Maribor, Gruškovje–Macelj, Záhřeb a dále směrem na Slavonski Brod k hraničnímu přechodu Slavonski Brod / Bosanski Brod, odkud pokračuje přes Doboj a Zenicu po dálnici k Sarajevu.
• Mostar → Sarajevo: cca 130 km, kolem 2 hodin malebným údolím Neretvy – obě města se proto skvěle spojují do jednoho výletu.
• Split → Sarajevo: cca 250 km, zhruba 4 hodiny přes Mostar.
• Makarska → Sarajevo: cca 200 km, kolem 3,5 hodiny přes hraniční přechod a Mostar.
• Dubrovník → Sarajevo: cca 280 km, zhruba 4,5 hodiny přes Mostar a údolí Neretvy.

Autobusem se dá do Sarajeva dostat jak z České republiky (s přestupy přes Vídeň či Záhřeb), tak přímými sezónními linkami z chorvatského pobřeží, zejména ze Splitu. Letecky je situace o něco komplikovanější – mezi Prahou a sarajevským letištěm nejsou přímé lety, k dispozici jsou pouze spoje s přestupem (nejčastěji přes Vídeň, Curych nebo Mnichov) v celkové délce zhruba 6–8 hodin. Mezinárodní letiště Sarajevo (kód SJJ) se nachází ve čtvrti Butmir asi 12 km od centra – zajímavé je, že právě pod jeho ranvejí vedl za války legendární tunel naděje. Pro Čechy tak zůstává nejpohodlnější variantou auto, ideálně v kombinaci s pobytem u moře.

Charakter města: evropský Jeruzalém

Sarajevu se přezdívá „evropský Jeruzalém“ – a není to klišé. Na ploše několika set metrů tu stojí mešita, katolická katedrála, pravoslavný chrám i synagoga, svědectví staletého soužití muslimů, katolíků, pravoslavných a sefardských Židů, kteří sem našli cestu po vyhnání ze Španělska. Nejlépe ten střet i splynutí kultur vystihuje dlažební značka „Sarajevo Meeting of Cultures“ na ulici Ferhadija: na jedné straně končí dlážděný osmanský bazar, na druhé začíná elegantní rakousko-uherský bulvár. Doslova jeden krok dělí Orient od Vídně.

Atmosféra je živá, ale přátelská a snadno pěší. Historické jádro se dá pohodlně projít, na každém rohu voní káva a grilované maso a ceny jsou ve srovnání s Chorvatskem velmi příjemné. Sarajevo přitom umí být dvojí: chvíli vážné a zamyšlené nad jizvami války, hned vzápětí mladé, kavárenské a plné studentů. Není to letovisko pro plážové povaleče ani pro párty turisty – je to kulturní městská destinace ideální pro páry, milovníky historie, rodiny se staršími dětmi i party přátel, které baví objevovat.

Historie Sarajeva: od osmanského saraje k dnešku

Osmanské založení a rakousko-uherská přestavba

Město založili Osmané v polovině 15. století – za jeho zakladatele je považován guvernér Isa-beg Ishaković (kolem roku 1461). Samotné jméno pochází z tureckého saray, tedy palác či sídlo správce. Osmanské dědictví je dodnes srdcem města: komplex Gaziho Husrev-bega z roku 1531 s mešitou, krytým tržištěm bezistanem, medresou a hodinovou věží Sahat kula, a hlavně proslulý bazar Baščaršija. V roce 1878 převzalo po berlínském kongresu správu Bosny Rakousko-Uhersko (až do roku 1918) a dalo městu druhou tvář – postavilo reprezentativní radnici, bulváry, mosty přes Miljacku i jednu z prvních tramvajových sítí v Evropě. Právě proto se v Sarajevu potkávají dva architektonické světy na jediné ulici.

Sarajevský atentát 1914 – výstřely, které zažehly světovou válku

Dne 28. června 1914 se Sarajevo nesmazatelně zapsalo do dějin celého světa. U Latinského mostu spáchal devatenáctiletý Gavrilo Princip, člen hnutí Mladá Bosna, atentát na rakousko-uherského následníka trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii. Pokus se přitom málem nezdařil – ranní bomba jiného atentátníka minula cíl, ale arcivévodova kolona pak omylem zabočila do vedlejší ulice a zastavila přesně tam, kde Princip stál. Dva výstřely následně rozpoutaly řetězec událostí, který během několika týdnů vyústil v první světovou válku (Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku 28. července 1914). Roh u mostu je dnes označen pamětní deskou a sídlí v něm Muzeum Sarajeva 1878–1918 – stojíte tu na jednom z nejosudovějších míst evropských dějin.

Zimní olympiáda 1984 – Sarajevo na vrcholu

Vrcholným okamžikem moderního Sarajeva byly XIV. zimní olympijské hry, které se konaly 8.–19. února 1984. Soutěžilo se na okolních horách – Jahorině, Bjelašnici a Igmanu, bobová a sáňkařská dráha vedla po Trebeviči, krasobruslení a hokej hostila hala Zetra a slavnostní zahájení proběhlo na stadionu Koševo. Hry zůstaly v paměti díky legendárnímu volnému tanci britské dvojice Torvill a Deanové na Bolero, oceněnému řadou nejvyšších známek 6,0, i díky stříbru slalomáře Jureho Franka v obřím slalomu, vůbec první zimní olympijské medaili Jugoslávie. Maskotem byl roztomilý vlček Vučko. Sarajevo tehdy zářilo jako sebevědomé, otevřené a moderní město.

Obležení Sarajeva 1992–1996 – nejdelší v moderních dějinách

Pouhých osm let po olympijském triumfu přišla tragédie. Mezi 5. dubnem 1992 a 29. únorem 1996 trvalo obležení Sarajeva – s délkou kolem 1 425 dní šlo o nejdelší obležení hlavního města v moderních dějinách válčení, delší než obležení Leningradu za druhé světové války. Město sevřené v údolí ostřelovaly z okolních kopců jednotky bosenských Srbů. Život se proměnil v každodenní boj o přežití: po hlavní třídě Zmaja od Bosne, přezdívané „snajperská alej“, museli lidé přebíhat pod palbou odstřelovačů a žlutý hotel Holiday Inn se stal základnou zahraničních novinářů. Odhaduje se, že během obléhání zahynulo přes 11 000 lidí, z toho více než 1 600 dětí.

Symbolem odhodlání města se stal tunel naděje (Tunel spasa) – zhruba 800 metrů dlouhá chodba prokopaná v roce 1993 pod ranvejí letiště, která spojovala obležené město se svobodným územím a sloužila jako jediná tepna pro jídlo, léky, zbraně i lidi. Dvojí dělostřelecký útok na tržnici Markale patřil k nejhorším masakrům války; ten druhý v roce 1995 nakonec přispěl k zásahu NATO a k mírové dohodě z Daytonu, která konflikt ukončila. Dodnes na chodnících potkáte „sarajevské růže“ – stopy po dopadech granátů vyplněné červenou pryskyřicí, tiché pomníky na místech, kde zahynuli lidé. Kontrast olympijského a obleženého města je to, co moderní Sarajevo nejvíc definuje: mnohá sportoviště se proměnila v bojiště – halu Zetra využívali jako provizorní márnici a olympijská bobová dráha na Trebeviči ležela přímo na frontové linii.

Co v Sarajevu navštívit

• Baščaršija a fontána Sebilj – dlážděné srdce starého města s dřevěnou kašnou, hejny holubů, dílnami mědikovců v uličce Kazandžiluk a stánky s grilovaným masem na každém kroku
• Mešita Gaziho Husrev-bega a bezistan (1531) – nejvýznamnější osmanská památka města s hodinovou věží Sahat kula, jednou z mála na světě měřících lunární čas
• Značka „Sarajevo Meeting of Cultures“ na ulici Ferhadija – místo, kde se Orient potkává se Západem doslova v jednom kroku
• Latinský most a Muzeum Sarajeva 1878–1918 – roh, kde padly výstřely atentátu, který změnil dějiny světa
• Vijećnica (radnice a Národní knihovna) – nádherná pseudomaurská stavba; za války vyhořela a přišla o miliony knih, po rekonstrukci byla znovu otevřena v roce 2014
• Čtyři svatyně pohromadě – Careva džamija, katolická katedrála Srdce Ježíšova, pravoslavná katedrála a Stará synagoga s Židovským muzeem, všechny v docházkové vzdálenosti
• Tunel spasa (tunel naděje) – muzeum u letiště se zachovaným úsekem válečného tunelu; jeden z nejsilnějších zážitků návštěvy
• Muzeum válečného dětství (War Childhood Museum) – oceňované muzeum vyprávějící obléhání očima dětí prostřednictvím jejich osobních předmětů
• Galerie 11/07/95 – stálá expozice připomínající genocidu ve Srebrenici
• Trebevićská lanovka – moderní kabinková lanovka v barvách olympijských kruhů vyveze návštěvníky za zhruba 9 minut z podhradí na horu Trebević; nahoře čekají panoramatické výhledy i graffiti pokryté trosky olympijské bobové dráhy
• Žlutá a Bílá tabija – staré pevnůstky nad starým městem s nejkrásnějším výhledem na celé Sarajevo, ideální za soumraku
• Avaz Twist Tower – nejvyšší mrakodrap v zemi s vyhlídkovou terasou na moderní panorama města
• Vrelo Bosne – idylický park u pramenů řeky Bosny pod horou Igman, k němuž vede alej Velika aleja; oblíbená jsou projížďky v koňských kočárech (fijakr), skvělý tip pro rodiny
• Sarajevský pivovar – historický pivovar, jehož vlastní pramen zásoboval město pitnou vodou i během obléhání

Výlety z Sarajeva

• Mostar (cca 130 km) – proslulý Stari Most a osmanský bazar; podrobnosti v samostatném článku
• Vodopády Kravica (cca 150 km) – nejmalebnější vodopády Hercegoviny, skvěle se spojí s Mostarem a Medugorje; samostatný článek
• Konjic (cca 50 km) – starý kamenný most a Titův protiatomový bunkr ARK D-0 zabudovaný do hory
• Višegrad (cca 115 km) – most Mehmed-paši Sokoloviće zapsaný na seznamu UNESCO, proslavený románem Ivo Andriće, a komplex Andrićgrad
• Jajce (cca 165 km) – malebné město s vodopádem přímo v centru a Plivskými jezery
• Jahorina a Bjelašnica – olympijská lyžařská střediska, ráj pro zimní dovolenou

Praktické tipy pro návštěvu Sarajeva

Nejlepší období a počasí

Sarajevo má vnitrozemské horské klima se znatelnými ročními obdobími. Léto je teplé, ve dne kolem 25–30 °C, ale díky poloze v horách nejsou večery tak dusné jako v rozpáleném Mostaru. Jaro a podzim bývají příjemné a barevné, zima studená a zasněžená – právě tehdy ožívají okolní olympijská střediska. Pro prohlídku města jsou ideální květen, červen, září a začátek října. Zvláštní atmosféru má návštěva během ramadánu, kdy se z pevnosti ozývá večerní dělo ohlašující přerušení půstu a uličky večer ožijí – počítejte ale s tím, že část podniků může mít přes den omezený provoz.

Cestovní doklady

Pro vstup do Bosny a Hercegoviny stačí občanům ČR platný občanský průkaz, cestovní pas tedy není podmínkou (lze ho samozřejmě použít). Turistický pobyt do 90 dnů je bez víz. Pozor u dětí: každé dítě musí mít vlastní platný doklad, zápis v dokladu rodiče už nestačí. Na hranici se obvykle kontrolují doklady všech osob ve vozidle, mějte je proto připravené.

Měna a placení

Oficiální měnou je konvertibilní marka (BAM, KM) v pevném kurzu zhruba 1 EUR = 1,96 BAM. Na rozdíl od turisticky vyhlášeného Mostaru či Medugorje se v Sarajevu eurem běžně neplatí, proto se vyplatí mít u sebe marky – vybrat je lze z bankomatu nebo směnit ve směnárně. Karty fungují v hotelech a větších restauracích, ale na bazaru, v ćevabdžinicích, na trhu i u lanovky budete potřebovat hotovost.

Doprava ve městě a parkování

Historické jádro se dá pohodlně projít pěšky, po městě jezdí tramvaje, trolejbusy i autobusy (jízdenku si kupte a označte při nástupu). Motoristé by měli počítat s tím, že staré město je z velké části pěší zóna – nejjednodušší je zaparkovat v některém z hlídaných parkovacích domů (např. u obchodních center) nebo využít parkování u hotelu. Z letiště do centra je to zhruba 12 km.

Ubytování v Sarajevu

Nabídka ubytování je v Sarajevu pestrá a cenově příznivější než na chorvatském pobřeží, byť o něco dražší než v menších bosenských městech. Orientační ceny za noc pro dvě osoby v hlavní sezoně:

• Butikové penziony a apartmány ve Starém Městě (Baščaršija, Bistrik) – stylové bydlení pár kroků od bazaru; 40–80 EUR za noc
• Hotely střední a vyšší kategorie v centru (Centar, Marijin Dvor) – tří- a čtyřhvězdičkové objekty pro turisty i služební cesty; 70–140 EUR za noc
• Designové a luxusní hotely – několik prestižních adres ve městě; 130–220 EUR za noc
• Hostely – oblíbené u mladších cestovatelů; lůžko ve sdíleném pokoji od 12–18 EUR

Doporučené lokality: Nejvíc atmosféry nabízí Stari Grad (Baščaršija) – ráno i večer si užijete uličky bez denních davů. Praktickou volbou s dobrým dopravním spojením a spoustou restaurací je Centar / Marijin Dvor. Motoristé by měli vybírat objekt s vlastním parkováním.

Kde si v Sarajevu rezervovat ubytování

Sarajevo je celoroční destinace – v létě sem míří milovníci historie, v srpnu město zaplní návštěvníci proslulého Sarajevského filmového festivalu, kolem Vánoc a Nového roku panuje sváteční atmosféra a v zimě láká lyžařská sezona na okolních olympijských horách. Poptávka se tak opakovaně láme přes vrchol a nejlépe položené penziony a hotely ve starém městě i v centru bývají rozebrané s předstihem. Pohodlně porovnat apartmány, butikové penziony i hotely, přečíst si recenze hostů a rezervovat online během několika minut lze na platformě Booking.com. Filtry umožní vybrat ubytování přímo na Baščaršiji, s parkováním nebo se snídaní. V Sarajevu má rezervace přes Booking i praktickou výhodu – ubytovatelé obvykle automaticky vyřídí povinnou registraci cizince (prijava) u úřadů, kterou musí splnit každý zahraniční host pobývající v zemi déle než 24 hodin.

Stravování v Sarajevu – bosenská kuchyně a kávový rituál

Bosenská kuchyně staví na grilovaném mase, čerstvém pečivu a tradicích osmanské gastronomie a Čechovi je v lecčems blízká oblibou masitých a pečených jídel. Velkou předností je nízká cenová hladina – vydatná večeře pro dva včetně nápoje vyjde obvykle na 20–35 EUR. A pozor: sarajevské ćevapi jsou předmětem místní hrdosti a pro mnohé patří k tomu nejlepšímu na celém Balkáně.

Co rozhodně ochutnat:

• Sarajevski ćevapi – malé masové válečky podávané v nadýchaném chlebu somun s cibulí a kajmakem, obvykle po 5 nebo 10 kusech; legendou jsou podniky jako Željo, Petica nebo Mrkva
• Burek a pita – tažené listové těsto plněné masem (burek), sýrem (sirnica), špenátem (zeljanica) nebo bramborem (krompiruša); ideální levná svačina
• Begova čorba – hustá „begova polévka“ z kuřecího masa a bámie (okry), klasika sarajevských stolů
• Bosanski lonac, sarma, dolma, klepe – sytá domácí kuchyně; ochutnat ji můžete v tradiční jídelně zvané aščinica
• Bosanska kafa – kávový rituál servírovaný v měděné džezvě s šálkem fildžan, kostkou cukru a kouskem rahat lokumu; nikam se s ní nespěchá
• Baklava, tufahija, hurmašice a kadaif – sladké pečivo a dezerty z cukrárny (slastičarny)
• Sarajevsko pivo a nealkoholické nápoje boza či salep – Sarajevo je o něco konzervativnější, alkohol ale v restauracích a barech běžně dostanete

Kde se najíst: Nejlepší ćevapi seženete v ćevabdžinicích kolem Baščaršije, domácí jídla v aščinicích a nezapomenutelnou atmosféru má restaurace Inat kuća (Dům naschvál) na břehu Miljacky naproti Vijećnici. Čtvrt litru piva vyjde zhruba na 2–3 EUR.

Mobilní data a eSIM – pozor na roaming mimo EU

Na vícedenním pobytu ve městě budete telefon používat prakticky neustále – mapy, jízdní řády tramvají, otevírací doby muzeí, překladač i fotky. Háček je v tom, že Bosna a Hercegovina není v Evropské unii, takže zde neplatí pravidlo „roaming jako doma“. Jakmile se mobil přihlásí k místní síti, účtují čeští operátoři hovory i data podle zvláštních ceníků pro mimounijní země, které bývají i několikanásobně dražší než v Chorvatsku. Stačí pár dní navigace po Sarajevu a účet po návratu domů umí nemile překvapit.

Nejjednodušším řešením je datová eSIM pořízená ještě před odjezdem. Funguje jako virtuální SIM karta nahraná přes QR kód nebo aplikaci – nic se nepřepojuje a nemusíte na místě shánět místní kartu. Datové balíčky pro Bosnu a Hercegovinu stojí řádově jednotky eur za několik gigabajtů na týden či měsíc, tedy zlomek ceny klasického roamingu. eSIM podporuje většina dnešních smartphonů (novější iPhony, Samsung Galaxy řady S20 a výš, Google Pixel a další).

Cestovní pojištění pro cestu do Bosny a Hercegoviny

U městské dovolené v Sarajevu – a hlavně u dlouhé cesty autem přes tři země – hraje cestovní pojištění ještě větší roli než u pobytu na chorvatském pobřeží. Bosna a Hercegovina totiž nepatří do EU, takže evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) zde vůbec neplatí – případné ošetření se hradí přímo na místě a teprve poté se nárokuje náhrada. K tomu se přidávají situace, které EHIC nekryje ani v zemích Unie: repatriace zpět do ČR, asistenční služby v noci i o víkendu, odtah vozidla po poruše či nehodě, ošetření v soukromých klinikách, ztráta zavazadel nebo storno cesty. Pro motoristy navíc více než tisícikilometrová trasa znamená vyšší riziko spojené s autem. Rozumnou jistotou je proto kvalitní komerční pojištění s územní platností pro Evropu mimo EU (nebo pro celý svět). Nabídky českých pojišťoven srovnáte a online uzavřete na portálu ePojisteni.cz – jen ověřte, že zvolená pojistka zahrnuje i Bosnu a Hercegovinu, nikoli pouze státy EU.

Závěr – pro koho je Sarajevo ideální

Sarajevo je adresou pro cestovatele, kteří chtějí, aby jejich cesta k Jadranu znamenala víc než jen pláž. Vyhovuje párům a milovníkům historie, kteří postojí na mostě, kde začala první světová válka, a vyjedou na olympijskou horu proměněnou ve frontu; aktivním rodinám se staršími dětmi, jež tu na vlastní oči uvidí dějepis dvacátého století; motoristům, kterým Sarajevo (spolu s Mostarem) přirozeně obohatí přejezd do jižní Dalmácie či zpět; i všem zvědavým, které láká město, kde se v jednom údolí potkávají čtyři náboženství a dvě říše. Stačí dva nebo tři dny a objevíte město neobyčejných vrstev – hrdé, poznamenané a přitom plné života.

Mohlo by vás zajímat: Mostar, Medugorje, Vodopády Kravica, Neum